Mučedníci jsou považováni za obětavé a pečlivé osoby, kterým leží na srdci dobro druhých. Není však všechno zlato, co se třpytí; mučedník nepomáhá z dobroty srdce, ale léčí si komplexy z dětství.
Komplex mučedníka, zvaný Martyr komplex, je destruktivní vzorec chování, v němž osoba hledá utrpení ve snaze cítit se dobře a hodnotně. Nepředstavujte si ale fyzické utrpení, spíše způsob existence, ve kterém Martyr dělá vše pro to, aby se měl na co stěžovat.
Psychoterapeutka Sharon Martin vysvětluje, že „komplexem mučedníka trpí člověk, který obětuje vlastní potřeby a přání za účelem plnění potřeb ostatních. Avšak nepomáhá a neobětuje se z dobroty srdce, ale činí tak z povinnosti nebo viny. „
Podívej se jak kvůli tobě trpím, ale Opovaž se mi pomoci!
Trpitel se udržuje v identitě oběti, přičemž vás dostává do pozice toho, kdo jeho utrpení zapříčiňuje. Ať děláte cokoliv, nebo navrhnete řešení, Martyr má vždy výmluvu, proč si nemůže nechat pomoci, proč by to nefungovalo a proč to nemůže udělat.
Jeho mantra je následující: Dělám všechno, nikdo mi nepomáhá, nedosáhnu co dosáhly ostatní, nikdo mě neocení a nikdo mi nemůže pomoci. Zdá se, jako by byl odsouzen trpět. Ve vztahu se to funguje tak, že po projevech jeho oběti a péči cítíte vinu.
To proto, že jeho oběť není nezištná – dá velmi jasně najevo, jak se kvůli vám obětoval a vy, namísto pocitu lásky a vděčnosti, pociťujete vinu, že jste mu způsobili utrpení.
Martýrova oběť a pomoc totiž nepřináší příjemné pocity, jako by tomu tak bylo, kebyze vychází ze srdce a lásky. Ve vztahu s Martyr cítíte, jako byste ubližovali a páchali nějaký zločin – postupem času se ptáte sami sebe, co je s vámi špatně, protože je váš partner takový obětavý a vy necítíte dík.
Necítíte se, jakoby se vám dostalo ulevující pomoci a péče. Je to z toho důvodu, že jeho pomoc vychází z hněvu, jakoby ani nechtěl pomoci, ale musel, neboť je odsouzen na život v utrpení.
Ve vztahu s trpiteľom
Martyr trpí dobrovolně, a ujistí se, že o tom víte. Zároveň odmítá jakoukoliv pomoc nebo řešení problému. Vždy má důvod a výmluvu, proč se jeho problém nelze vyřešit.
Představte si například člověka, který chodí do práce, stará se o domácnost, o děti, o zahradu a ještě dělá dobrovolnou aktivitu – a stěžuje si, že má toho hodně, a že mu doma nepomáháte, že jste mohli alespoň pověsit prádlo atd. Když nabídnete pomoc, nepřijme ji.
A toto se opakuje dokola, jakoby se Martyr vyžíval v tom, že trpí a může o tom mluvit. Vzdává se tím odpovědnosti za vlastní život a řešení problémů a dává ho do rukou okolí. Všimnete si to tak, že se vždy zaměří na vás – Vy mu nepomáháte, vy jste neumytá nádobí, vy, vy, vy.
Nikdy nemyslí v první osobě (Příště JA požádám o pomoc, JA změním tuto situaci …) – tedy zaměřuje se na to, co by druzí měli udělat jinak, aby on netrpěl, protože přece oni jsou důvodem jeho utrpení. Martyr vykonstruované problémy obvykle trvají velmi dlouho, ačkoli by se daly jednoduše vyřešit.
A pokud mu řešení poskytnete, jeho první reakce je odmítnutí a odůvodnění, proč se musí chovat tak jak se zpráva (přestože jejich to v problémech udržuje). Ujišťuje se však, aby všichni věděli, že nikdo netrpí víc než on – přehání, aby získal sympatie.
zrod mučedníka
Mučedník je výtvorem nefunkční a emočně týrající výchovy rodiče. Velmi často je odpozorované od jednoho z rodičů, nejčastěji matky, která dává dítěti od malička najevo, jak moc se pro něj obětuje a co všechno pro něj dělá. Toto emocionální týrání vyvolá v dítěti vinu, že je odpovědné za její neštěstí.
Vyrůstá s pocitem, že je špatné a nehodné, protože kvůli němu trpí milovaná osoba – proto musí sebe i svět ujistit o opaku prostřednictvím přílišné oběti a přílišného přisluhování druhým. Nezná jiný způsob chování, kterým by si získalo pozornost a nabylo pocit, že za něco stojí.
Protože dítě v dětství trpělo přílišnou tíhou odpovědnosti za utrpení rodiče, samo trpělo. Jeho utrpení si však nikdo nevšímal, a proto je trpiteľský komplex jen pokračováním pokusu, aby byla jeho bolest povšimnutí a vyslyšena.
Zároveň neustále nachází způsoby, jak dokázat, že je dobrý a hodnotný, přičemž v téže době přivolává situace, které potvrzují jeho původní přesvědčení o jeho nehodnosti (např. Zůstává v toxických vztazích, nechá se využívat, vytváří drama).
Čím horší máme o sobě mínění, tím více se snažíme jiných přesvědčit o naší hodnotě
Je třeba si uvědomit, že člověk si na martýrstve, tedy trpiteľstve, vystavěl celou svou osobnost a identitu. Utrpení je způsob, jak si potvrdit kým je.
